Sandálkař

Dnes (v sobotu!) si děti šly do školy pro vysvědčení. Linnea i Anttijussi prošli do dalšího ročníku na výbornou. Od zítřka mají letní prázdniny! Večer jsme to oslavili společnou večeří se sousedy. Velký úspěch opět slavila domácí čokoládová zmrzlina . A přitom je tak jednoduchá. Recept níže. ps.: Tervetuloa kesälomalle = Vítejte letní prázdniny. Pro nás v tomto roce 3-měsíční. Začátek trávíme ve Finsku (kde trvají červen - červenec) a konec si lupneme už doma v Čechách. No, řekněte, nevyplatí se to? :-)

Když jsme v zimě plánovali, kam všude se v okolí našeho finského domova podíváme, měla jsem jasno. Někam do přírody (které jako orienťáci nemáme nikdy dost). Města nás neberou. Jedním z nejbližších atraktivních přírodních míst je 80 kilometrů vzdálený NP Pyhä - Häkki .

Konečně tady na severu propukla velkosezóna a každý víkend můžeme trávit lovením lampionů ve vymazlených finských terénech. Jako další chody jarní sezóny následovaly Ankkurirastit ( 18.4.) a Finnspring ( 25.-26.4.) .  

Finsko už je pro nás druhé "doma", takže bych vám dnes chtěla popsat věci, které najdete ve většině zdejších domácností. Něco je jasné, ale něco možná překvapí.

Poslušně hlásím, že o-sezóna 2015 byla zahájena. Docela dlouho jsem šátrala v paměti, kdy jsem naposledy běžela závod. Pokud nepočítám Hervoton a podzimní kolotoč Kurko cupů, poslední orienťácký závod jsem absolvovala v srpnu na akademickém MS. To už pár měsíců je... Naštěstí ve mně trocha (ne)smyslu orientačního zůstala. První jarní finské proběhnutí nebyl úplný propadák...

Včera večer jsem se dozvěděla, že nás opustil Štěpán Kodeda. Navždy. Je to nespravedlivé, že musel odejít tak mladý. Nebyla jsem jeho nejbližší kamarádka, zanícená fanynka, ale přišel mi jako fajn borec. Orienťák se svojí hlavou. Dnes ráno jsem si na něj vzpomněla znovu. Budík zazvonil v 6:50, já se vyvalila z pod peřiny. Venku nádherně zářilo slunce, vzala jsem foťák a bez myšlenky cvakla. Podívám se na to až dospím. Později jsem se probudila a koukla na fotku. Je opravdu hezká, ale já si tu chvíli neprožila. Byl to autopilot. Vyfotila jsem fotku a zážitek z příjemného rána odložila na potom. Pak mi došlo jaká to byla blbost! Jak můžu hezké ráno, milé slovo, dobré jídlo a pití odložit na potom? Vždyť třeba nebude a pokud jo, tak zase trochu jiné... Nežijte v režimu autopilota. Prožívejte co je teď a tady. Naplno. S chutí! Myslím, že tohle Kody uměl....

Rodinka odfrčela na víkend na taneční soutěž na sever do Kokkoly a tak jsem tady opět osiřela. Ovšem před odjezdem jsem dostala pytlíček čokoládových vajíček a instrukce k neděli. Je totiž Palmsunnuntai ( česky Květná neděle) a Finskem štrádují malí koledníci s barevně vyzdobenými větvičkami kočiček.