Jen tak... na Ještěd 17.3.

Už 3 týdny chodím na stáž do firmy KSM. Poprvé prožívám známou euforii, kdy člověk po několika hodinách více či méně zábavné práce vyleze na světlo a čerstvý vzduch. Dneska bylo tak nádherně, že jsem doma po biatlonu (smekám, Gábino!!!) zabalila psíky do auta, v Liberci vyzvedla Páju po škole a razili jsme na Ještěd.

Vyšli jsme po červené na vršek, obdivovali architekturu pana Hubáčka a plačícího mimozemšťana (Pája měl nejapné poznámky ohledně vybavení ufonka). Zašli jsme si dovnitř na kávu a dortík. Upřímně poslední dobou si připadám jako hvězda, spousta lidí nás po očku pozoruje, usmívá se... Bohužel to vždy skončí tak, že se zeptají, co je Rango za plemeno a jestli si ho můžou pohladit. Achjo, zase si nikdo neřekl o podpis :-). Po kávě jsme už zamířili k autu, čelovky totiž zůstaly doma.

Závěr? Výlety "jen tak" zařazovat častěji :-)