pátek 11. března 2016

Chrastavské lehárko 4.-6.3.

Naše hnízdo už je ve stavu, že může přijímat první návštěvy a tak jsme minulý víkend přivítali v Chrastavě Pájovy rodiče. Celý víkend byl plánován jako odpočinkový, ale můžu říct, že jsem v neděli byla unavená jako kotě...

Víkend jsme zahájili návštěvou slavného chrastavského transbordéru a neméně proslulých Lázní Chrastava. Ty působí stále stejně omšelým dojmem, ale sauna je teplá a perlička taky zapnutá. Jen kdyby projevili konečně trochu kreativity, přestali dávat pivo do plastu a vymysleli i jiné, než celodenní vstupné.

Sobotním cílem byly Žitavské hory a Varnsdorf. Ráno jsme parním vláčkem z Žitavy vysupěli do Bertsdorfu, odtud pěšky podél trati až do Jonnsdorfu. Pokud zabloudíte do našich končin určitě tenhle vlak využijte, ochutnejte v jídelním voze kávu a hlavně domácí jablečný koláč. Nezapomeňte využít celodenní jízdenku Libnet+ za 320 Kč.

Další zastávkou byl Motýlí dům v Jonnsdorfu. Několikrát už jsem se motala v okolí, ale nikdy jsem ještě nebyla v hlavní expozici mezi motýli. Takhle v zimě to byla paráda. Člověk se v teplíčku uvelebil na lavičce, pozoroval pestrobarevné krasavce a odpočíval. My jsme bohužel měli celkem našlápnutý program. Nechtěla jsem oželet expozici plazů a ještěrů, takže nám následně na 4,5 km na vlak na Oybin zbylo pouhých 35 minut. Pája se opřel do bot a já jsem za ním vlála jako papír, ale stihli jsme ho!

Na oběd jsme se přesunuli do Varnsdorfu na gurmánskou vložku- Pivovar Kocour. Takticky jsme ochutnávali jen 0,3 l, abychom toho zvládli, co nejvíce. Mě velmi oslovil 19° Gypsy Porter, polotmavý ležák a po banánu chutnající Weizenbier. Jídlo ovšem nic moc. Nejlepší z celého ochutnaného menu byl jejich domácí talián. Tradiční uzenina, která si po letech v zapomnění razí cestu do českých břuchů. Velký Pavel se po obědě odebral na návštěvu kolejiště v Seifhennersdorfu a my na rozhlednu Hrádek. Překvapilo mě, jak zajímavý a zapomenutý kousek naší země je Šluknovsko....

Nedělní ráno nás uvítalo uplakanou tváří a tak jsme výšlap na Ještěd vyměnili za návštěvu iQLandie v Liberci. Jasně, naše čtveřice svým věkovým průměrem vysoce převyšovala obvyklý průměr, ale exponáty přejí i zvídavým dospělým. Strávili jsme tam skoro 5 hodin. Unavení jsme se jen přesunuli pod Ještěd k Čertům a při fandění biatlonistům do sebe šoupli pozdní nedělní oběd. Svůj doporučující rejstřík od tohoto dne rozšiřuji krom skvělého trhance na "Domácí paštiku z husích jater s jablkovým čatní". Mňam.


Fotky najdete tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat