pondělí 15. září 2014

Muurame: trénujeme 8.-14.9.

Druhý finský týden se nesl ve znamení tréninku. Já jsem trénovala hlavně manipulaci s mrňousem a jeho plínama ( čti toxickým odpadem), orientaci v Jyväskyle a vaření. Pája kajakařil, trhal úhlavního nepřítele místní zahrady (přeslička lesní) a chodil po pohovorech ....
V pátek si Junior a Teemu foukli oblastní mistrovství v nočním. Pája zaskočil nejen sám sebe, ale i všechny soupeře a s 2 minutovým náskokem vyhrál. Hmm, něco v tom klukovi bude :-)

Sobotní odpoledne jsme strávili s celou rodinou na lovu brusinek. Mají na jejich sbírání špéco plastové hřebeny a jsou ochotní pro ně jet na světa kraj. To přeháním. Ovšem, že se místní pojetí vzdálenosti "drobně" liší od českého, to pravda je. U oběda jsme se ptali, jak daleko na brusinky pojedeme, prý jen kousek, ani si nemusíme brát řidičák. Nakonec nám trvalo téměř hodinu dostat se na osvědčené místo :-). 

Zajímavou věcí místní dopravy jsou i samotné komunikace. Mají tu krásné, rovné a vypíglované dálnice, ale docela často se jezdí po šotolině, kterou můžete vídat na videích z Rally Finland. Některé asfaltové silnice dokonce předělávají na šotolinu, protože je levnější na údržbu... Co by na to asi řekl typický český "Ferda" věčně nespokojený se stavem našich silnic?

V neděli jsme měli na programu mapové nano soustředění (1 den) taky "téměř za barákem". Jeli jsme dvě hodiny na jih do Mäntsäly. Přidružili jsme se k oddílu Rajamäen rykmentti a zaběhli si hromadný start a odpolední courák. Teemu mi objednal chlapskou mapu. Stále si myslí, že když jsem kdysi dávno v pravěku byla v juniorské repre, tak jsem prostě dobrá. Při startu se mi naštěstí podařilo ukořistit dámskou trať, uff. Stále mám veliký respekt ze skandinávských terénů, dokázala jsem ale udržet krok s místní dámskou partou. Moc  mě to potěšilo. Junior zas tak nadšený ze svého výkonu nebyl.

Oběd jsme si dali na místní pumpě. U toho jsme pozorovali, jak se tu vydělávají peníze. Na mnoha veřejných místech mají hrací automaty obložené důchodci. Každou chvilku slyšíte chrastit drobáky. Před automatem vždy svítí neonová čára s nápisem "vstup až od 18 let". Veškeré peníze jdou prý na charitu nebo sport. Zajímavé je, že se tu za to nikdo nestydí a automaty neschovává. Hmm, peníze asi opravdu jdou tam, kam mají...

Odpolední mapovou fázi jsem pojala jako uměleckou. Ne že bych se pohybovala po lese elegantněji než obvykle, ale pokusila jsem se natočit kluky při jejich pobíhání. Původně to měli jít volně, ale udělali si z toho hru na "vlka a zajíce". Startovali po 30'' a pak na sebe po 3- 4 terčících zase čekali. Jak to vypadalo opravdu, se můžete mrknout u Juniora na jeho mapovém archivu. Video snad brzy moje drahá polovička sesmolí.

Večer už jsme jen zapluli do sauny a regenerovali. V pondělí ráno jdeme zase do foroty ( přebalování, škubání přesliček, vození děcek na kroužky, úklid domu o ploše fotbalového hřiště...), ale je to fajn. Moc fajn :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat