Jaro (podzim) v Melbourne

Před pár týdny jsem napsala několik postřehů ze svého výletu do Tasmánie. Dnes se konečně dostaneme k další části mého pobytu u protinožců, do Melbourne a jeho okolí. 

Podzim
Ano, tušíte správně. Zatímco u nás v dobu mého odletu (březen) začínaly vykukovat první sněženky a petrklíče, na druhém konci světa začínalo padat listí. V prvních týdnech to znamenalo 25°C, v době odletu (konec dubna) slunečno a příjemných 18°C. Dle mého názoru ideální doba pro návštěvu.

Výlety s CK
Poprvé v životě jsem využila služeb cestovky a potvrdilo mi to domněnku, že nejsem typ na tento druh turistiky. Autobus nacpaný lidmi, focení na doporučených ikonických místech, čekání na spolucestující, nemožnost zastavit kdy a kde chci, uhnout mimo trasu... Každopádně pokud byste chtěli v Melbourne využít některé z nabídek, doporučuji Alfy Tours,. Mají mikrobusy pro max 11 návštěvníků a příjemné průvodce. Byla jsem na ikonické Great ocean road, s volným krmením kakadu, pralesem, úžasnými přírodními sceneriemi a spoustou turistů. Vše za jeden dlouhý den. Pokud bych ale měla čas a parťáka, jela bych alespoň na 3 - 4 dny. Druhým výletem byl Philipp island s kolonií roztomilých tučňáků nejmenších, přírodním parkem a návštěvou záchranné stanice, kde jsem konečně zblízka viděla koaly. Na tento výlet stačí jeden den, ale krásné pláže mimo park by šlo obdivovat i více dní.

Melbourne, město všech barev, chutí a vůní
Mou oblíbenou činností bylo toulání se po Melbourne. Je tu bezpečno, dá se tu perfektně najít levný (na australské poměry) street food z celého světa (miluji sushi!!). Doprava s dobíjecí kartou myki je také jednoduchá. Měla jsem volné pondělky a pátky, jinak jsem se starala o nejmladšího člena rodiny Ohta. Prozkoumala jsem většinu zelených fleků v okolí - Shepherds bush, Western wetlands, Altona beach a nádherný Dandenon ridge. Také jsem byla s dětmi v ZOO, národním muzeu Victorie, Immigration museum nebo u "klokaního" jezera Lysterfield. Melbourne je známé jako město street artu, takže i procházky centrem kolem řeky Yarra byly bezva. Myslím, že si zde každý najde své.

Bydlení
Pobývala jsem u naší finské au-pair rodinky v asijské čtvrti Mount Waverley, takže kdo čeká nějaký tip na bydlení bude zklamán. Zajímavé jsou ale bydlící postřehy. Domy tu rostou jako houby po dešti, průměrná doba stavby je v řádech několika týdnů, kvalita staveb ovšem nic moc. Staví tak, aby se jim každých 10 let vyplatilo dům strhnout a na jeho místě postavit nový dle nejnovějších architektonických trendů.  Náš dům byl 3 měsíce starý (nový).Neměl izolaci, vytápělo se klimatizací. V zimě, kdy prší, fouká a je lezavých 10°C nic moc. I Fiňáci tak přes zimu chodili ve svetru. Místní specialitou pak byly dveře bez možnosti zamykání v celém domě. Pokud máte doma malého zvědavce jako my (4 roky), návštěvy ve sprše či na záchodě byly téměř na denním pořádku.

Školství
Velkým tématem Melbourne je školství. Jednou z nejčastějších reklam v novinách je ta, která přesvědčuje budoucí středo/vysokoškoláky o kvalitách různých zařízení. Za školy se tu platí (i za státní) a pokud zabloudíte do kampusu (nejblíže nám byla Monash University) sednete si na zadek z možností areálu, moderního vybavení a zapálení učitelů i studentů. Na základních i středních školách všichni chodí v uniformách. Malé děti navštěvují buď státní day care, kam je musíte vodit v přesný čas, jinak vám je nevezmou. Druhou variantou jsou soukromé day care, které stojí pracující rodiče i 1/3 platu měsíčně, ale dítě tam může být i 12 hodin denně...

Orienťák
Sezonu tu mají rozdělenou na tři části, přes jejich léto se nedělá nic (vedro, v lese jsou aktivní nebezpečná zvířata), přes podzim a jaro běhají (hodně sprinty) a v zimě často létají do Evropy. Jejich komunita je malá, ale o to víc semknutá. Pokud jste orienťáci a jen trochu chcete, najdete si rychle kamarády na výběhy. V parcích je mnoho kilometrů běžeckých tras, obvykle ale po tvrdém, za lesními treky musíte alespoň na zmíněný Dandenon ridge.

Byl to úžasný zážitek. Dokázala jsem si, že sama doletím až na druhý konec světa. Že se domluvím s kýmkoliv - nic nemůže být horší než recepční v plyšovém obleku včely s tasmánským dialektem. Že umím být jen sama se sebou. Děkuji své české i finské rodině za podporu a možnost splnit si jeden ze svých snů a sice mrknout se na jiný kontinent! :-)

Fotky ZDE

Komentáře

Oblíbené příspěvky