středa 1. dubna 2015

Pívopis : březen

Březen byl měsíc na suchu. Pavel odfrčel v pondělí 16.3. a samotná jsem líná saunu zapnout, natož v ní popíjet pivo. Přemluvila jsem se až tento týden, protože mi chyběl kousek do kolonky exotika. 


Nejlepší kousek: Stallhagen Honungsöl ( Finsko )
Já prostě medová pivka můžu. Na zážitek z medového speciálu od brněnského Richarda Stallhagen nemá, ale stojí za hřích. Pivo pochází z finských  Åland, které jsou ale minimálně kulturně více švédské. Má příjemnou medovou barvu.

Nejspecifičtější chuť: New Castle Brown Ale (Anglie)
Hezká láhev a v ní karamelově hnědá tekutina. Přišlo mi trochu nakyslé s hořkým dozvukem. Pája se po něm mohl utlouct. Já jsem konzerva a tak sním o pořádném Krakonošovi.

Největší exotika: Red Stripe  (Jamaica)
Přiznávám se, tady jsem prostě hledala nějaké sympatické pivo ze vzdálené země. Red Stripe ani nebyl moc drahý, takže jsem od něj nic nečekala. Pivo bez pěny a hořkosti, ale šlo to. Takové letní nicneříkající neurážející....

Nejhezčí design: Crowmoor dry apple (Finsko)

Moc dobrý cider. Příjemně bublinkový, nepřeslazený a chutnající po jablkách. A ten obal!! Připomněl mi jednu letní upršenou dovolenou, kterou jsme strávili na Šumavě. Poslouchali jsme v radiu Psa Baskervillského. Fantazie pracovala na plné obrátky. Bála jsem. Tenhle obal je skvělý. Úplně vidím toho hafana, jak pobíhá vřesem a hrůzostrašně vyje...


A největší hnus: Laitilan Into Limetti
Tady by se kamarádi chemici zaradovali. Moc často pití do skleniček nelijeme, pijeme je z lahve v sauně. Tady jsme tu chybu udělali. Fosforově zelená barva pravděpodobně vznikla svařením trenýrek taťky šmouly a žabího hlenu. Sladké, lepivé, po chvilce bez bublinek. Fuj! Bylo to tak moc hnusné, že obal letěl hned do koše. Nevyfotila jsem ho. Proto zde využit obrázek z : iltalehti.fi

Tak to je vše. Zase za měsíc! :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat