sobota 14. listopadu 2015

Říjen za námi

Jak jste si určitě všimli, trochu to tady zarůstá mlázím a pavučinami. Poprvé v životě se totiž musím ve škole smýkat. Tento víkend dokončuji svoji první seminární práci v němčině a jde to velmi pomalu. Na druhou stranu jsem v říjnu podnikla i pár věcí, o kterých bych na blogu ráda napsala. A co všechno že to bylo? Čtěte níže.

Výměnné česko-finské soustředění, 2.část
Příprava celého soustředění mi dala obrovskou práci, ale nakonec to byla pecka. Přijelo k nám 24 Finů z mého zahraničního oddílu Suunta Jyväskylä a absolvovali s námi MČR štafet a družstev a potom týdenní pobyt v Českém Ráji. Lezli jsme po skalách (pro některé první zkušenost v životě), běhali ve skalních městech, navštívili libereckou IQ-landii i Decathlon (který měl obzvlášť velký úspěch) a společně si poslední večer zatančili :-)). Před 14-ti dny mi psala jedna z českých účastnic, že už ji její kamarádka z Finska pozvala na léto k sobě domů. To byla ta nejkrásnější odměna. Díky všem, mělo to smysl! :-)

Psí školka
Protože náš psí drobek, už nemá roztomilých 5 ale pořádných 18 kg, a z nezbedného ťunti se stává chlapík v pubertě, začali jsme chodit do psí školky. Zní to trochu uhozeně, ale je to vlastně  takový předstupeň "cvičáku". Chodí sem kolem 30-ti účastníků, štěňata si vždy na začátku hrají a pak trénujeme základní poslušnost. Zatím mi přijde, že to nese své ovoce. To, že Rango vždy směrem k cvičáku táhne jako kůň, je důkaz, že ho to i baví.


Rekonstrukce bytu
Konečně jsem se s Pájou usadili na jednom fleku. Moji rodiče nám dali k dispozici druhý byt v našem domě v Chrastavě. Před nastěhováním byla nutná rekonstrukce a tak za pomoci dědy a rodičů ho dáváme už 2 měsíce dohromady. Posledních 14 dní se tu udály velké změny a tak to vypadá, že příští víkend už strávíme ve vlastním. Jupiou. Abych byla upřímná, nejkrásnější je, že stále dostávám nějaké drobnosti. Dnes starý, dřevěný a funkční mlýnek na kávu od dědy. Už se těším až poprvé uvaříme čerstvě namletou kávičku.


No a pak tu byli další drobné radosti. Běžela jsem SCM oblasťáky. Celý říjen jsem pravidelně koukala na můj oblíbený pořad Tajemství rodu. Když se to dozvěděla babička, donesla mi složku plnou starých rodných a oddacích listů. Nejstaršího doloženého předka ze strany dědy Valeše máme někdy z roku 1840. Další překvapení bylo, že celá linie pochází ze Světlé pod Ještědem, Javorníku a blízkých luhů a hájů. Většina z nich totiž byli myslivci, hajní nebo chalupníci. Tak proto máme pokaždé loveckého psa a dělám sport spojený s lesy... :-) A poslední věcí, na kterou nemůžu zapomenout, je Pájova cesta do Finska za sportem a nákupy. Nebojte, nezměnil se v shopoholica, ale bylo potřeba udělat zásobu na zimu ( čokoláda Fazer, finské chleby ruisleipa a hlavně hořčice z Turku!!).


2 komentáře:

  1. Pěkná tapeta, taky bych chtěla bydlet "v lese". To máte z Finska?:-) Jinak díky za tip na Tajemství rodu, to mi v TV nějak uniklo (jako poslední dobou kde co:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tapeta pochází odtud: www.Nalepnazed.cz, nebyla ani moc drahá (900 Kč, při srovnání s obrazy, je to dobré). A moc chválím Vaši chaloupku!! :-)

    OdpovědětVymazat