Derby 2015 21.11.

Derby se běhá tady u nás v "Sudetech" už docela dlouho, ale přesto to pro mě letos byla premiéra. Nahlásila jsem se do kategorie ženy-maxi anžto nejsem žádné ořezávátko. Takže v sobotu ráno hodit do báglu boty, na sebe zimní bundu a kulicha ( napadl první sníh) a hurá na vlak.

Kobřík údajně volal na ČD, ale ti stejně vypravili jen jediný vagón a tak nám v Lučanech, kdy nastoupilo dalších asi 80 účastníků, začalo být poněkud těsno. Naštěstí jsme za chvilku byli na místě.

Na startu se sešlo celkem 120 natěšených orientálů. Trať byla hoooodně dlouhá (14 km) a hlavně hoooodně do kopce ( 680 metrů). 

Začátek jsem sebevědomě nakopla, běželo se mi hezky, stíhala jsem i fotit. Na devítce přišla velká chyba, kde mi utekla moje tlupa. Odlovil mě tam ale Péťa Kadavý a galantně mě provedl tou nejtěžší částí K16-26.

Na první občerstvovačce do nás dolívači (Pavlik + Šulda) nalili jednoho panáka. Proč ne?! Po pár metrech mi pěkně ztěžkly nohy a cvičně jsem prolezla mokrým hustníčkem (Péťa to pozoroval z cestičky nad ním a kroutil hlavou, co blbnu). Měli jsme ale cíl doběhnout Požírače, takže mokro-nemokro, alkohol-nealkohol, přitopili jsme pod kotlem. 

To se na mě podepsalo na další občerstvovačce, kde mi došlo, že mi došlo. Péťa vyrazil doběhnout Káťu kašici. Plazila jsem se k cíli a raději ani neotevírala celou mapu. Postup na K 32 už jsem vylezla jen s největším zapřením.Naštěstí nahoře běžel věčně usmavavý Tonda Duda a to mi pomohlo rozběhnout se. CÍL a Děčínské brambůrky, které jsem s Káťou snědla na posezení. Ale jak říká Chrissie Wellington ve své knize, po extrémních výkonech musíte tělu dopřát to, co chce :-).

Na závěr chci za tenhle dlouhý ale krásný podzimní zážitek poděkovat oběma pořadatelům. Picánkovi a Kobříkovi. DÍKY. Pár fotek z lesa můžete najít tady. Mapu zveřejnil na svých stránkách třeba Miloš. Fotky v článku: Robert Urbaník, Honza Mak Svoboda.