Finsko, haf!

Již od útlého věku jsem blázen do psů a všeho, co s nimi souvisí. Jako malá jsem často utratila poslední kapesné za časopisy s psí tématikou a snila jsem jaké plemeno si jednou pořídím. Někdy to byl rychlý ohař na canicross, jindy šeltie kvůli agility, majestátní kangal či křehký perský chrt saluki, se kterým bych obrážela výstavy....

Tady ve Finsku má mé psí já vánoce. Místní kynologie je na vysoké úrovni, mají tu velkou rozmanitost plemen (na rozdíl od  ČR, kde má každý druhý pejskař retrívra, jorkšíra, border kolii nebo russel teriéra). Nůůůďo! Tady potkáte na ulici kde co :-).

Finsko samo má několik svých národních plemen, se kterými se tu můžete běžně potkat při odpoledním výklusu. Ve střední Evropě je jich ovšem jako máku. Seznamte se, haf!

Finský špic// Suomenpystykorva

Nejoblíbenější finský lovecký pes. My jsme se s ním setkali minulý týden na lovu losů. Používá se k stopování postřelené zvěře, donášení pernaté zvěře a vyhánění drobných šelem z lesních území. Přes svůj medvídkovitý vzhled se moc nehodí k soužití s dětmi a ačkoliv připomíná tažné severské psy, nepoužívá se do spřežení. Barva jeho kožichu kolísá od rudé po tříslovou.

Karelský medvědí pes/ Karjalankarhukoira

O něco větší černobílý karelák se hojně používá v myslivosti i v kontinentální Evropě. Toto plemeno je velmi odvážné, samostatné, k majiteli ho však váže především "profesní" loajalita. Nejedná se tedy o domácího mazlíka, ale tvrďáka šlechtěného pro boj s medvědy, ke kterému se dodnes používá.

ps.: Na fotce má pes GPS pro jednodušší "domluvu" s lovci.

Finský honič/ Suomenajokoira

Jediné krátkosrsté finské plemeno kdysi používané k lovu jelenů a zajíců. Na rozdíl od svých výše zmíněných kolegů je dnes chován spíše jako rodinný pes a společník. Kvůli své vlídné povaze je nevhodný k ostraze objektů. Mimo Finsko téměř neznámý. Má vždy trikolorní barvu ( bílo-tříslová s černým sedlem).


Lapinkoira

Nejstarší finské plemeno pocházející ze severních částí země. Dodnes se tito chlupáči používají k původnímu účelu- hlídají sobí stáda a tahají saně. Tito psi milují ostatní zvířata a svou rodinu, takže jsou dnes běžně chováni jako domácí mazlíčci, kteří ovšem potřebují pravidelné a dlouhé procházky. Obvykle se štítí vody. Barva se pohybuje od černobílé po vlčí šedou, rezavobílou či béžovoučernou. V ČR je již několik chovných stanic.

Laponský ovčák/ Lapinporokoira

Ovčácké plemeno využíváné stejně jako lapinkoira jako honácký pes u stád sobů na severu země. Přestože má stejné vlastnosti jako lapinkoira není tolik oblíbený a rozšířený.

Toť vše, jdu balit na KurkoCup. Držte mi palce, ať se zase neztratím :-). Jo a za fotky vděčím různým chovným stanicím napříč Finskem..kiitos paljon kuvat.