Velikonočko Žihle 25.-28.3.

Na velikonočko do Žihle jsem se moc těšila. Právě tady totiž před 13 lety začala moje  ,,profesionální" orienťácká kariéra. Ona tedy zase brzy skončila, ale to je zase jiný příběh :-). Jaký byl návrat na místo činu?

Cestou do Žihle jsme zavítali na trénink kousek za Prahou, kde to bylo překvapivě hodně zajímavé. Vysoké skály, kamenné pole... Můžete mrknout u Páji. Ubytováni jsme byli ve školícím zařízení v obci Žihle a na rozdíl od pardubáků, kterým šlo v Poustkách o život, to tady bylo fajn. V průběhu víkendu jsme absolvovali spoustu kvalitních tréninků. Například sobotní klasiku, kdy nám to Sosák pěkně osolil (9,5 km pro ženy), takže jsem dostala svoji první letošní 15-tku od Denči. Ještě, že jsem přes zimu moc neběhala a tak mě to vlastně nemůže rozházet :-). Odpoledne při sbírání jsme s Pájou našli velikonočního zajíce. Leží přímo naproti "Dědkovi", tak když budete mít cestu kolem, stavte se. Dále nás čekal Ňufův middle, Zuzky krásné kamenité okruhy... Vše směřovalo k vrcholu celého soustředění- pondělním velikonočním štafetám. 

Měla jsem štěstí na los. Moje případné excesy mohl zlikvidovat buď ospalý švéďák Emil (profesionálně přišel pozdě na start, zapomněl si vynulovat a v posledním okruhu vyběhl o 180° jinam) nebo talentovaný mlaďák Matěj Neumann. Ten na svém úseku vybojoval slušný náskok. Já ani Emil jsme to už nepoztráceli a mohli jsme se tím pádem radovat z vítězství. Ohoho! To, o čem jsem snila od kategorie D10, je splněno :-). Bohužel mě pak trochu hryzalo svědomí, jestli jsem se neměla taky nacpat k chlapům na nejdelší úsek, jako ostatní lepší ženy a žínky...

Hned po štaflích jsme sedli do formule 1 k Aldovi a Janče a hurá na Letiště Václava Havla, odkud Aleš letěl do Číny. A tak jsme ani moc nemohli poděkovat Jéňovi Kamenickému, který celé soustředění ukuchtil. Díky ! Fotky u Kadeho, pár snímků lze najít i tady.