Čtenářská výzva 2016: 6/20

Prvních 30 % výzvy je za mnou. Jsem docela překvapená, jak moc to motivuje ke čtení. Nečtu ovšem jen knížky do výzvy, některé se tam vůbec nehodí (kuchařky, knihy v němčině, učebnice - brr....), ale jsem s dosavadním průběhem spokojená. Třeba, že jsem si po letech zase založila průkazku do naší chrastavské knihovny. A co jsem zatím přelouskala?

1/ Sylva Lauerová: Jumaroro

- kniha, která začíná stejným písmenem jako vaše křestní jméno-

O této autorce jsem nic moc nevěděla, takže mě překvapilo, že je vnímána jako nejkontroverznější česká spisovatelka. Knížka má spád, dobře a rychle se čte. Závěr jsem trochu očekávala, ale překvapilo mě, že autorka nic nevysvětluje. Prostě šlus. Ještě několik dní jsem o příběhu přemýšlela a zvažovala, co bych ve stejné situaci dělala já. Jestli opravdu není naděje, že by to skončilo jinak...

2/ Fausto Brizzi: 100 dní štěstí

- kniha s číslem v názvu -

Při čtení prvních tří stran jsem se řáchala. Na čtvrté straně umřel hlavní hrdina.... Co tohle bude za knihu?? Hodně mi připomínala mou oblíbenou Vesmír versus Alex Woods, přesto je jiná. Opět ovšem utvrzuje člověka v tom, že jsme tu na dobu určitou a měli bychom toho patřičně vyuŽÍT.

3/ Orla Melling: Druidova píseň

- kniha, která má méně než 200 stran-

K této knížce jsem se dostala svým oblíbeným způsobem. Prostě se mi líbil obal, když jsem procházela fochy v chrastavské knihovně :-). Doma jsem si poté našla, že jde o chválenou knížku pro mládež. Je zasazena do Irska, které je pro mě zemí skřítků, druidů a nadpřirozených sil. Děj byl trochu jednodušší, ale některé pasáže byly krásné. Myslím, že kdybych ji četla v tom správném věku (15-18) užila bych si ji o dost víc.

4/ Jiří Hájíček: Rybí krev

- kniha od českého autora-

Hájíčkův styl mi sedí, ikdyž obvykle píše o rozkladu českého venkova a hlavní hrdinové nekončí bůhvíjak... Píše velmi úsporně, přesto si člověk připadá, jako kdyby v jihočeské chalupě seděl jako němý svědek také. Knížka pojednává o osudu vesnic, které byly vymazány z českých map kvůli stavbě Temelínu. Všichni obyvatelé dostali nové byty, ovšem na sídlištích, kam třeba staří usedlíci, jejichž rodiny žili v chalupách po staletí, nechtěli. Nový, neokoukaný pohled na tuto problematiku. Doporučuji! 

5/ Kate Morton: Dům u jezera

- kniha, která má více než 500 stran-

Kniha moc hezky vykresluje změny britské společnosti v průběhu 20. století. Ovšem styl je poněkud utahaný a rozvláčný. Taky bych uvítala více prostoru pro hlavní hrdinku, která vlastně funguje jen jako pozorovatel a její bohatý život, který by mě zajímal, je popsán na pár řádcích. Místo toho se po celou dobu popisuje život aristokratů o které se stará... No, znovu si již nepřečtu.

6/ Jiří Hanibal: Kat lidumil

- kniha napsaná nebo inspirovaná skutečností-

Příběh popisuje život skutečného chebského kata a sběratele Karla Hussa. Četlo se mi to dobře, ale některé životní etapy autor celkem rychle přeskočil, naopak v některých se pěkně vymáchal (těžké dětství). Ovšem velmi oceňuji, že píše o nepříliš známém českém velikánovi. Když se řekne "Hus", už si nepředstavím jen Jana Husa.