Hrabětická romance 4. - 6. 12.

Už je to pár let, co jsem se naposledy zúčastnila této chrastavské akce. Od konce září už jsem ale opět plnokrevnou chrastavandou a tak jsem se na Mikuláše spolu se Zuzkou, Pavlikem a Kaďákem vydala do Jizerských hor.

Výchozím bodem toulání je vždy chata Sokolka nad Hraběticemi. V pátek se nás sešlo oproti minulým letem jen pár a tak jsme si jen popovídali, nadlábli se a šli na kutě. Sobotní program byl o poznání akčnější. Dopoledne jsme vyrazili na výběh a pohledat několik kešek. Běžela jsem se Zuzkou a Verčou kratší 17 km dlouhý okruh (Hrabětice – Josefodolská přehrada – chata Věčného mlčení – Sněžné věžičky - Černá hora – Pod sedlem Holubníku – Kristiánov- Josefodolská přehrada - Hrabětice). Rychlejší si stihli udělat i občerstvovací odbočku na Novou louku. Odpoledne jsme se vydali na oběd. Jediná otevřená restaurace byla Arnika, ale kdybychom věděli, že příprava bude trvat téměř dvě hodiny, rozmysleli bychom si to. Prý za to mohla marinovaná žebra kluků, ale za vlažný svařák z krabice snad už ne?! Náladu jsme si spravili večer, kdy dorazili další klubáčci a my jsme zpívali, popíjeli a v noci absolvovali kurz „Sprostonárodní písně“ od dua K+K.

Nedělní lenost a mokré botasky mě nedovolily vyběhnout do hor. Místo toho jsme se Zuzkou a Verčou vyrazily posbírat pár dalších kešek v okolí chalupy. Taky jsme vylezly na větrnou Královku (premiéra) a královsky poobědvali na Prezidentské (kuře s hráškem, kroupami a hlívou). Pak už jen zabalit, poklidit a rychle domů na biatlon.