Madeira aktivně

Levada do Canical - Porto Cruz (14,5 km)
Hned první trasa, kterou Vám doporučíme není moc známá. Nástupním místem je zastávka na SZ města Machico. My jsme trasu běželi a byl to jeden z nejhezčích zážitků. Měli jsme tu výhodu, že nás Pavlovi rodiče vyhodili na jedné straně a pak nám šli naproti z cíle, kde zanechali auto. Trasa lze ale zvládnout i s pomocí MHD z Funchalu či taxi službou (pro skupiny nad 6 osob se vyplatí).

Trasa Machico - Porto da Cruz, Zdroj: mapy.cz

Ze zastávky se vydáme podle Levady do Canical. Cesta příjemně ubíhá, proplétá se mezi domky, kde potkáte spoustu místních, kteří před svými domky nabízí občerstvení ve formě prostřených plátýnek/bedýnek s ovocem. Nikdo u nich nesedí, kdo má chuť zaplatí příslušnou částku a obslouží se sám.

Po překřížení trasy Vereda do Larano vzhůru do sedla Boca do Risco. Cestou se dají pozorovat terasovitá políčka se zeleninou a všudypřítomné umečené kozy. Výhled z vrcholku sedla vyrazí dech, je to taky parádní místo na oběd. Moře burácí a pod nohama je 300 metrový sráz. Následuje pohodová cesta po vrstevnici, která končí nad úžasným městečkem Porto da Cruz. Mají tu jednu ze tří funkčních rumáren, volně přístupný bazén s mořskou vodou a výborné bistro.

Levada Nova a Muinho (8 km)
Tyto dvě levády tvoří hezký okruh, je na nich i krátký tunel, který je vhodný jako aklimatizace a zkouška, zda vůbec budete moc do nějakých delších. Nástupním místem je Ribeira de Caixa, na začátek levády vedou ukazatele. Odtud se vydáte pěkně po rovince vedle levády, přes políčka místních. Na zídkách určitě potkáte vyhřívající se ještěrky a pokud začnete horní levádou na konci tunelu Vám vyrazí dech nádherný vodopád.

Dvě levády v okolí Ponta do Sol, Zdroj: mapy.cz

Následně překonáte údolí, kde jsou i kamenné stoly vhodné k posvačení/obědu. Údolí tvoří obrovské koryto řeky s gigantickými balvany z hor. Voda tu v případě deště musí mít obrovskou sílu. Dál pokračujete zpět podél starší pralesní levády, která končí  u kostelíka Lombada. Pokud chcete poznat místní, zajděte si ještě do této "nálevny". Stařenka za pultem sice neumí anglicky, ale vše prodává za 1 Euro a u toho stíhá sledovat telenovelu v TV. Kávu i pálenku má vynikající. Výlet jsme spojili ještě s návštěvou proslulého Camara do Lobos (turistika hadr, můžete vynechat) a vyhlídky Cabo Girao (doporučujeme).

Levada de Janela a Porto Monitz (15,3 km)

Zase jsme využili své výhody rozdělení naší skupiny. Nechali jsme se vyhodit na náhorní plošině kousek od kempu Fonte de Bispo a následně se 1,5 hodiny spouštěli na dno hlubokého údolí. Čekal nás téměř dva kilometry dlouhý tunel. Šli jsme ho 16 minut a bylo to docela dobrodružství. V půlce ze skály tryskala voda, nešlo vidět ani na jeden konec a mě bylo ouzko. Ale zvládli jsme to. Následně se opět pokračuje pohodovým tempem podél levády, skrz kratší tunely, kolem vodopádů (tehdy bohužel vyschlých) až do eukaliptových hájů, které omamně voní. Leváda končí u vyhlídkové restaurace Lagoa.

Levada de Janela, zdroj: mapy,cz

My jsme poté sjeli k v lávovým jezírkům v  Porto Monitz. Za vstupné 1,5 Eura můžete využít převlékárny se sprchou a krásné koupaliště odkud se dá pozorovat bouřlivé moře či zajít na drink. Až později jsme se dozvěděli, že šance na koupání je 50:50, neboť často jsou vlny tak velké, že by koupající se spláchli do moře.

Národní trasa Pico do Areiro- Pico Ruivo (12 km)
Úvodním výletem našeho pobytu byla slavná trasa na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo (1862 m.n.m.). Počasí sice bylo hodně střídavé (ráno mlha, poté sluníčko a následně šplouchanec) a trasa jednosměrná, takže jsme ji museli jít dvakrát, přesto jsme byli nadšeni a rozhodně ji doporučujeme. Parkovat lze zdarma na Pico do Areiro, kde lze po návratu zajít i na kávičku a zákusek bez vysokohorské přirážky. Za hezkého počasí to ovšem musí být ještě větší pecka.

Sao Laurenco (9 km)
Posledním tipem je další klasické místo Madeiry - poloostrov Sao Laurenco. Naprosto se vymyká zbytku Madeiry neboť je většinu roku suchý a bez vegetace. O víkendu bývá parkoviště plné už ráno, přivstaňte si nebo využijte hromadnou dopravu.

Poloostrov Sao Laurenco, zdroj: mapy.cz

Určitě si s sebou zabalte dost vody, plavky (modré kolečko označuje pláž) a také se psychicky připravte na všudypřítomné ještěrky. Lezou po botách, kamenech a mají moc rádi ovoce. Pokud někam hodíte zbytek banánu do pěti minut, tam budete mít celou kolonii...

A dál?
Líbilo se nám i ve vesnici Santana s tradičními domky, u majáku Ponta do Pargo, ve vesničce Ribeira de Janela, jeskyních Sao Vicente i ve Funchalu (staré město, kavárny, botanická zahrada). Doporučena nám byla též trasa Caldeiro Verde, kterou už jsme bohužel kvůli počasí nezvládli. Naopak bychom se příště vyhnuli turistickým lákadlům Camara de Lobos, Curral das Freiras nebo centru levád v Rabacalu, kde jsme i za deště zažily štrůdly turistů.

A jaké jsou Vaše dojmy z ostrova věčného jara?