TSM Sweden camp 12.-22.5.

Každoroční jarní tradice, to už pro mě třetím rokem je společné SCM/TSM soustředění při Tiomile. Letos jsme přeskupili program a začínali jsme Tiomilou.

Největším výkonem celého soustředění pro mě bylo řízení přes půlku Evropy. Z cesty jsem měla velký respekt a jsem ráda, že jsem to zvládla. Směrem k samotné Tiomile jsem tedy ambice moc neměla, obzvlášť po spánkovém slalomu 2 hodiny spánku - 3 hodiny řízení - 2 hodiny spánku- .... Po příjezdu do Falunu jsme se proklusli s mapou a každý se vydal hledat pár centimetrů prostoru ke spánku. Měli jsme totiž pro 23 lidí zaplacenou kóji 2 x 5 metrů. Já jsem si ho našla v tranzitu pod sedačkama, začínám se radovat, že jsem takový trpajzlík. 

V sobotu dopoledne naši dorosti obsadili krásné 31. místo, Kuba Chaloupský jako debutant dokonce vyhrál svůj úsek. Následovaly ženy, část běžela za TSM štafetu, Bára a já za Suuntu. V průběhu týdne proběhlo několik rýmiček a tak jsem místo nefarstovaného 4,7 km dlouhého úseku šla 9,7 km :-) Mám raději delší tratě a kdybych v těžším kamenitém svahu neudělala několik zbrklých chybek (celkově tak 3-4 minuty), byla bych se svým výkonem nadmíru spokojená. I tak jsem ale poprvé v životě zaběhla svůj úsek mezi prvních 100 žen, což mě moc potěšilo. Naše štafeta ale nenavázala na loňské 86.místo, skončily jsme 152.

V podvečer vyrazili do lesa muži. Vždycky mě trochu mrzí, když startují za světla, přeci jen atmosféra nočního prvního úseku je úžasná. Páju stejně jako mě potkalo severské rýmičkování a tak ho místo denního úseku, na který se chystal, vyslali na dlouhou noc (16,6 km). Asi z toho měl celkem respekt, protože jsme se bavili, že jeho poslední noční trénink proběhl v lednu... Řekla bych ale, že to zvládl skvěle, celou dobu běžel sám a stahoval náskok kluků před sebou, taky udělal jen jednu větší chybu v kamenitém svahu, ale svůj úsek si dal za 96 minut a byl spokojený. Dobré povzbuzení před ME.

Naše TSM skupinka se na zbytek týdne přesunula do Bjursås na klubovnu stejnojmenného oddílu. Absolvovali jsme v okolí spoustu obtížných tréninků, běželi jsme část klasiky z ME 2012 a z AMS 2010, která se běžela v panenském terénu přírodní rezervace Gyllbergen. Abychom kulturně nestrádali, vyrazili jsme i do města Mora. Prohlédli si doběh Vassaloppetu a přilehlé městečko. Bylo to pro mě trochu zklamání, centrum je dost špinavé a architektura má hodně daleko k malebným vesničkám švédského venkova. Taky jsme navštívili UNESCO památku Falu gruva, což je v podstatě nutnost každého návštěvníka Falunu. Takové štěstí, jako v 17.století měli všichni horníci (důl se propadl na státní svátek, kdy v něm nikdo nebyl), se jen tak nevidí. Navíc tu mají obrovského dřevěného kozla, který vypadá jako bratranec Trojského koně. Každý den jsme  chodili do sauny a plovat do jezera, Hanka nám skvěle vařila, Jedla vysvětloval "jak na to v severském terénu". 

Co říci závěrem? Byl to boží čas, těším se za rok zas! ;-) 

A pokud budete chtít mrknout na fotky, vezměte směr Rajče - SCM nebo sandálkaří rajče.