10mila z gauče...aneb ďábelská klíšťata 3.-4.5.

Pája ze zdravotních důvodů (prý Vertigo) a moje maličkost (toho času stále bez severského angažmá), jsme zůstali za pecí. Zaplatili jsme proto přímý přenos, vyžehlili prostěradlo a zapůjčili promítačku. Voilá! Téměř 100% švédská atmosféra u Kubátů v obývacím pokoji :-).

Nachystali jsme nějaké dobrůtky (jednohubky, domácí mátový čajík, šunky, sýry...), navlékli se do klubových Terä dresíků, přivítali Kadeho a pěkně z tepla domova si užívali dva dny trvající orienťácký svátek. Letos atmosféře maličko ubral brzký start. Obvyklému hadovi složenému ze stovek čelovek nemohlo konkurovat ani to, že jsem poprvé vydržela až do dlouhé noci...

Postupem noci, kdy nám naši favoriti (Vaajakosken Terä) dělali velkou radost, jsme se zaměřili i na zevrubný průzkum severských týmů. Kade a já jsme totiž vybírali, s kterým zahraničním oddílem  v budoucnu spojíme svoje jméno (rozumějte, až jednou budeme běhat ty světové výkony v HD70). Některé oddíly nás zaujaly překladem, jiné svým originálním názvem v mateřštině nebo kvalitním dresíkem. 

Tož tady naše TOP5:

1. Laskuvarjojääkärikilta"výsadkářský cech" , strýček Google jede :-)

2. Hiisirasti,"dábelská klíšťata", protože těch se v lese bojí i "Tieri Šušu"

3. IK Hakarpspojkarna," kapří převodovka", název u kterého si téměř zaručeně zlomíte jazyk

4. Lillomarka OL, alias lední medvědi dle krásných a veskrze praktických dresů

5. Stora tuna, "velký tuňák", protože bez nich se TOP5 prostě neobejde

Závěrem bych chtěla říci, že ještě stále nejsem rozhodnuta, zda-li se stanu klíštětem, výsadkářem nebo medvědem ( ikdyž k tomu mám se svou rychlostí asi nejblíže), ale rozhodně bych za rok chtěla 10milu prožít online a ne jen před prostěradlem :-)