Březnové radovánky 15.-28.3.

Březen byl moc příjemný, sice mi trochu chyběl sníh, ale za to jsme mohli vyběhnout na Jarní skály a Pekkomilu do téměř jarního lesa!



První týden v březnu jsem si udělala jarní prázdniny doma v Chrastavě. Pája odjel do Slovinska, moje rodinka na lyže do Itálie a tak jsem měla celý týden sama pro sebe. V neděli jsme zvládli 25 km štreku Ještedským hřebenem, Kaďák tu oslavil svou jubilejní 100.keš ( a to se vší parádou- pěnivým mokem z Champagne). Taky jsem se s Pavlíkem jela pohybovat na turnovský trénink, plela jsem zahradu, podnikala dlouhé procházky s naším psíkem a šila. Takových týdnů chci víc :-).

Další víkend už se vrátili všichni moji blízcí z cest, což jsme v neděli oslavili účastí na tradiční Pekkomile. Po několika letech orienťáckého půstu jsme s Pavlem vytáhli i mou ségru. Přes týden jsem se potom věnovala hlavně bakalářce, která se chýlí (snad ke zdárnému) konci. Víkend jsme strávili oba závodně, Pája se díky výkonům na nominačkách může těšit na "dovolenou" v portugalské Palmele (klasika 23 km- FTF??) a já jsem v sobotu zapracovala na svých tukových zásobách. Seděla jsem totiž na občerstvovačce při Jarním poháru a závodníci nechtěli čokoládu, tak jsem uďobávala já. Odpoledne už jsem kostičky Schogetten nemohla ani vidět. Neděle už tak příjemná a lenošivá nebyla. Krom toho, že teplota klesla o 15°C, celý den pršelo a my jsme běželi štafety. Zážitek nulový, chyby obrovské, výkon průměrný.

Přes týden se opět nedělo nic zajímavého, jen ve čtvrtek jsem se svojí tréninkovou skupinou místo obyčejného běžeckého tréninku hrála koulovanou s papírovýma koulema. Kupodivu jsme byli zpocenější, než když běháme klasické okruhy :-). No a slunečný víkend jsme strávili na soustředění v Doksech. Což byla taková třešnička na dortu jménem březen.

Komentáře

Oblíbené příspěvky